4. Zapadlé ostrovy

Intro:

Z deníku barona

20. 6. Dnes odpoledne dorazil posel a předal mi dopis. Jaký žal mě přepadl, když jsem ho četl! Můj otec zemřel po dlouhé nemoci. Mám se prý co nejdříve dostavit a převzít po něm panství. Začal jsem se tedy připravovat k odjezdu. Panství jsem svěřil Anetě, své milované ženě, neboť Petrovi je teprve 10 let a nemá ještě žádné zkušenosti. Často jsem se s ní radil, takže doufám, že ho bude spravovat dobře. Vůbec se mi nechce odjíždět a své milované tady nechat, ale co se dá dělat, povinnosti volají. Večer jsem to oznámil všem a vybral jsem několik sluhů a služebných, kteří mě doprovodí do nového domova.

21. 6. Moc jsem toho v noci nenaspal a když už se mi podařilo usnout, tak jsem se za chvíli vzbudil kvůli hrozným snům. Přípravy na odjezd pokračují, veškerou organizaci jsem svěřil Luďkovi, já se nejsem schopen soustředit, natož něco organizovat.

22. 6. Ještě před svítáním jsem se rozloučil s Anetou, Petrem a všemi ostatními. Opouštím své panství. Uvidím ho ještě někdy? A co Aneta a Petr? Jak se jim povede, kdy je zase uvidím?

3. 7. Přijíždíme do přístavu. Máme štěstí, zítra odplouvá Jitřní Rosa a vezme nás na palubu. Přespáváme u hraběte na hradě.

4. 7. Konečně jsem se zase v noci vyspal a cítím se být i v trochu lepší náladě. Brzy z rána se naloďujeme a chvíli po východu slunce vyplouváme. Hlavou se mi zase honí spousta otázek, na které dokáže odpovědět jen čas. Snad všechno dobře dopadne a já se zase shledám se svými milovanými.

6. 7. Dnes jsem zažil svoji první bouři na moři. Přečkal jsem to celkem bez problémů.

18. 7. Včera v noci se stala strašlivá tragédie. Krabata a Imše, moje zbrojnoše, a dobrodruhy, které jsem najal do svých služeb, zřejmě při hurikánu, který trval celou noc, smetla vlna z paluby. Všichni to těžce nesou, nejvíce samozřejmě Krabatovi rodiče. Ptal jsem se kapitána, zda-li je nějaká šance, že by přežili, ale on pouze zavrtěl negativně hlavou. Zase na mě přišla mizerná nálada. Co jsme komu udělali, že nás takhle trestá? Proč?

Šaman

Rozhlížím se kolem sebe a spokojeností se mi rozzáří obličej. Vše je přichystáno na rituál. Zapaluji svíce, beru do ruky čelenku z orlích per a pohodlně se usazuji na židli. Obřadním nožem si říznu do zápěstí a nechávám krev kapat do misky. Odříkávám přesně daná slova a pomalu přicházím o vědomí. Když k němu opět přijdu, nacházím se už v orlím těle vysoko nad pevninou. Vše je krásně čisté a jasné, vidím každý detail. Máchnu párkrát křídly a svět se kolem mě začíná točit. Pohybuji se časem a prostorem a hledám. A konečně nalézám to, co hledám. Jitřní Rosa se v bouři naklání ze strany na stranu a námořníci mají co dělat, aby ji udrželi poslušnou. Letím blíž, ale obraz se stává rozmazaným a po chvilce mizí loď v mlze. To přeci není možné, zapřemýšlím. Z myšlenek mě ale vytrhne prudký závan větru a já mám co dělat, abych se udržel ve vzduchu. Nevěřícně se rozhlížím kolem sebe. Ve Snu přeci žádná bouřka neexistuje, odkud se ten vítr vzal? Sbírám všechnu sílu a znovu zkouším proniknout do mlhy do míst, kde by měla plout loď. Ale marně, vítr si se mnou hází, jak chce a já se s vypětím všech sil dostávám z jeho dosahu.

Sedím na nejjižnějším ze Zapadlých ostrovů a přemýšlím o tom, co se stalo. Zneklidňující myšlenka mě vyžene do vzduchu a já rychlostí vichřice prolétnu pobřeží. A skutečně, nalézám několik postav, které moře vyvrhlo na pláž. Jak se sem ale dostaly? Ptám se sám sebe a ve snaze nalézt odpověď se znovu vracím do osudné noci a pátrám po postavách, které moře uchvátilo z lodi. Ale marně. Až k ránu se z ničeho nic objevují na pobřeží. Jaká síla nebo síly zde působily, že mi znemožnily vidět pravdu? Prohlížím si postavy podrobněji a zjišťuji, že kroll je bohužel mrtvý, další postava má zlomenou nohu, trpaslík ruku, další dva lidé jsou ale zdraví. O kus dál na západ leží na pláži tělo elfky, vypadá nezraněně. A je tu i nějaká šelma, kdo ví, kde se tu vzala. Skupina postav se vydává na východ, elfka na západ, zřejmě hledá své společníky, ale po pár dnech nachází jen domorodou vesnici, a tak se vrací a skupinu postav nalézá uprostřed ostrova u velkého jezera. Po ošetření zlomené nohy, se všichni vydávají do domorodé vesnice, kde mají ale problém se domluvit. Náčelník proto vysílá loďku pro Bazimíra, který na ostrovech ztroskotal před desítkami let. Po jeho příjezdu se domorodci po předchozí domluvě se ztroskotanci pouštějí do výroby loďky a ztroskotanci se mezitím zapojují do potřebných prací ve vesnici. Během těch dvou týdnů se stala jen jedna zajímavá věc, a tou bylo zachránění mořské panny před žralokem, za což postavy dostaly kouzelný náhrdelník.

Konečně zase na cestě, kroužím nad loďkou, ve které jsou ztroskotanci a Bazimír, kterého vezou postavy zpátky na ostrov, kde žije. Následujících pár dní pršelo, ale pak se postavy loučí s Bazimírem a domorodci a vyplouvají na západní cíp ostrova, odkud po přespání vyplouvají na nejzápadnější ostrov. Po dvou dnech se za tmy vyloďují na jihovýchodním cípu ostrova, aby je nezahlédli lidé, kteří obývají zátoku a mají v ní i dvě velké lodě. Následující den se opatrně blíží k zátoce, přemítají, co to může být za lidi a vysílají elfku na průzkum. Mezitím galeona Mořský Vlk opouští zátoku a jak se elfka dozvídá, pluje přepadnout obchodní loď. Druhá loď v zátoce, karavela Mořský Koník, je poškozena a opravuje se. Za několik dní připlouvá Mořský Vlk zpět spolu s kořistí, mimo jiné i se zbraněmi, a piráti oslavují dlouho do noci. Toho využívají ztroskotanci, vloupávají se do skladiště a berou si odtud zbraně. Následující dny shromažďují postavy potravu a dva dny před znovu vyplutím Mořského Vlka, o čemž se dozvěděla elfka při odposlouchávání řečí při bujaré pitce v hospodě, se dostávají na jeho palubu a schovávají se v podpalubí. Zase párkrát máchnu křídly a jsem přímo v bitevní vřavě, piráti právě obsazují obchodní loď, jejíž námořníci většinou skáčou do vody, jen pár se jich snaží marně bránit se zbraněmi v ruce před piráty. V tu chvíli ale zasahují ztroskotanci, používají náhrdelník darovaný mořskou pannou, která vyslyší jejich prosby a vytvoří velkou vlnu, která smete všechny z paluby. Co už ale nikdo nevidí, jsou velká chapadla, která rychlostí blesku stahují piráty pod hladinu, a tak, když se moře uklidní, jsou na moři už jen námořníci z obchodní lodi. Po jejich vylovení se loď dává do pohybu a bez problémů doplouvá do Utiky v Eredorském království.

To už ale moc nevnímám, neboť kouzlo mořské panny mě přivedlo na strašnou myšlenku. Co když někdo použil stejné kouzlo i k tomu, aby v bouřce shodil postavy z paluby?